Historie zdravotnického školství v Prostějově je období plné různých událostí, osudů lidí, období, které stojí za zamyšlení a zhodnocení. Podívejme se teď na tento příběh podívat blíže s pomocí archivních materiálů…
První zmínka o tom, že v Prostějově bude zahájena výuka budoucího zdravotnického personálu, pochází z archivního fondu MNV Prostějov. Zde najdeme v zápise ze schůze rady MNV ze dne 3. května 1949 informaci školského referenta, že počátkem školního roku 1949/50 budou zrušeny všechny odborné školy pro ženská povolání a místo nich zřízeny školy sociální o dvou větvích, a to sociálně výchovné a sociálně zdravotní. Absolventky větve sociálně zdravotní měly mít možnost uplatnit se jako ošetřovatelky, dětské sestry, laborantky, porodní asistentky a zdravotnické pracovnice v ústavech zdraví. Absolventkám I. a II. ročníku odborných škol pro ženská povolání byl přislíben přestup na školu sociálně zdravotní jen tehdy, absolvují-li úspěšně zdravotnický kurz.
Dne 1. září 1949 byla v Prostějově otevřena čtyřletá Vyšší sociálně zdravotní škola. Ředitelkou školy se stala paní Ludmila Kášová, dle pamětníků žena energická, ale zároveň mající cit pro umění, neboť vedla přímo ve škole pěvecký sbor. Sídlem školy se stala budova bývalé Veřejné odborné školy pro ženská povolání, která byla postavena v roce 1931 na tehdejší Stalinově třídě č. 3. Sídlo školy se do dnešních dnů nezměnilo, pouze název ulice doznal změn. V roce 1962 se ze Stalinovy třídy stala třída Pionýrů a v roce 1991 se opět vrátilo původní pojmenování Vápenice, které pochází už z 18. století.
V prvních dvou letech ještě dobíhaly kurzy bývalé Školy pro ženská povolání, nižší ročníky již ovšem pracovaly podle nových osnov, a tak se již v třídních výkazech setkáme s předměty, jako byly zdravotní nauky, nauka o výživě, udržování ústavního prádla a praktický výcvik střídavý.
Ve školním roce 1951/52 došlo k další změně. Škola byla rozdělena na dvě samostatné větve – sociální a zdravotní. Větev zdravotní začala vychovávat dívky v oboru zdravotní sestra. Absolventky musely, mimo jiné, zvládnout celý balík tzv. zdravotních nauk, což byla anatomie, biologie, fyziologie, hygiena, mikrobiologie, patologie, laboratorní metody a první pomoc. Zůstala nauka o výživě, dále přibyla ošetřovatelská technika a byl rozšířen praktický výcvik. Všeobecně vzdělávací předměty zastupoval jazyk český, jazyk ruský, dějepis, občanská nauka, matematika, fyzika, chemie a tělesná výchova. Větev sociální byla jedinou v tehdejším Olomouckém kraji. Ve školním roce 1952/53 se větev zdravotní osamostatnila a vznikly dvě vyšší školy, a to zdravotnická a sociální, ovšem pod jednotnou správou.
Rozhodujícím pro další vývoj zdravotnického školství v Prostějově se stal školní rok 1953/54. Vyšší sociální škola byla zrušena a nahradila ji Škola pedagogická. Zdravotnická škola se osamostatnila, tedy získala samostatnou správu, a přešla z působnosti Ministerstva školství pod působnost Ministerstva zdravotnictví. Ředitelkou nově vzniklé instituce se stala paní Helena Valeriánová. Škola však nezískala svoji budovu, což v letech následujících způsobilo nemalé problémy.
Kromě ředitelky působily ve škole jako interní vyučující pouze dvě instruktorky, tedy zdravotní sestry s oprávněním prakticky vyučovat, deset učitelů bylo externích a sbor doplňovalo jedenáct lékařů. Otevřeny byly tři třídy s oborem dětských sester, celkem ve škole bylo v těchto letech okolo devadesáti studentek. Dvacet studentek bylo ubytováno v tzv. žákovském domově, který se nacházel ve stejné budově jako škola, byl však oddělen od výukových prostor. Žákyně se stravovaly ve školní jídelně Pedagogické školy. Pro provoz školy bylo vyčleněno pět místností, jedna sloužila jako ředitelna, jedna jako kabinet, zbytek fungoval jako třídy. Škola tedy ve svých začátcích neměla místa nazbyt, což byl zásadní a dlouhodobý problém. Dalším problémem, který souvisel s tehdejším rozdělením státu na kraje, byla blízká poloha dvou zdravotnických škol – vedle prostějovské školy fungovala o patnáct kilometrů dál škola stejného typu v Olomouci, což způsobilo, že v letech 1958 – 1961 nebyly v prostějovské škole obsazeny všechny ročníky a škola doslova živořila. Následná reorganizace krajů tento problém odsunula do pozadí. Paradoxně rozvoji školy pomohly i události z roku 1961, kdy v nemocnici přestaly pracovat řádové sestry a musely být nahrazeny civilními. Došlo k obrovskému pohybu pracovních sil, do města byly na umístěnky povolávány sestry z jiných míst státu, které však brzy opět odcházely, rostla fluktuace. Situaci stabilizoval až v roce 1964 nástup třiceti prostějovských maturantek. Objevil se požadavek mít ve škole stabilně minimálně dvě paralelní třídy, tedy po čtyřech letech i třídy maturitní, neboť absolventky odcházely pracovat jako zdravotní sestry také do oblastí Vyškovska, Blanenska a Konicka.
V roce 1965 došlo ke změně ve vedení školy. Za náhle zesnulou ředitelku Valeriánovou byl do funkce jmenován pan Ladislav Crhák. Nové vedení školy mělo hlavní zájem na všeobecném zkvalitnění podmínek vyučovacího procesu, protože rostl počet studentek a požadavky na jejich kvalitu byly stále vyšší. Přímo ve škole byla zřízena odborná učebna pro výuku péče o nemocné, jakýsi předchůdce tří současných moderně vybavených učeben imitujících nemocniční pokoje. Protože byly rozšířeny výukové prostory a bylo nezbytně nutné, aby jim ustoupil i internát, objevil se problém, kde ubytovat studentky. Ten se podařilo vyřešit ve spolupráci s vedením prostějovské nemocnice. Škola získala ubytovací prostory přímo v areálu nemocnice, nejdříve v bývalé kapli řádových sester a později v pěti místnostech jiné budovy. Dalšími novými učebnami byly učebna pro výuku jazyků a učebna pro výuku lékařských předmětů. Škola měla dále kabinety tělesné výchovy, chemie, tři běžné třídy, ředitelnu, kancelář a sklad. Některé prostory využívala společně se školou základní. Jednalo se o tělocvičnu, dále o chemickou a fyzikální laboratoř. I v učitelském sboru došlo ke stabilizaci. Kromě ředitele měla škola pět učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů a pět učitelek odborného výcviku. Odbornou výuku zajišťovali externě lékaři. Dívky studovaly v oborech zdravotních a dětských sester. Pět let ve škole fungoval jako jediný v republice celostátní specializační kurz pro ženské sestry, které praktikovaly v nově zřízené porodnici, kde byl pro ně též zřízen internát. Spolupráce školy a prostějovské nemocnice byla vysoce hodnocena kontrolními orgány, neboť studentky měly možnost praktikovat na jedenácti odděleních nemocnice a též v ordinacích závodních, tedy v OP a Agrostroji, a ordinacích obvodních.
Rok 1974 znamenal opět změnu ve vedení školy. Do listopadu řídil školu pan Ladislav Crhák, pak do konce školního roku ve funkci zastupující ředitelka paní Sylva Matošková; srpen 1975 znamenal stabilizaci na tomto postu, ředitelem byl jmenován pan Vladimír Zeman.
Před novým vedením školy i všemi pracovníky stál nový úkol – zlepšit materiálně technické podmínky tak, aby odpovídaly nejmodernějším trendům. Opět pomohla mimořádně dobrá spolupráce s prostějovskou nemocnicí, s jejíž pomocí byla zakoupena nová didaktická technika, došlo k přestavbě učeben. Vyučovací proces se zkvalitnil. V osmdesátých letech byla ovšem existence školy opět ohrožena, neboť se objevila snaha část zdravotnických škol zrušit. Prostějovské škole přitížila již zmiňovaná absence vlastní budovy. Opět se ovšem projevilo pochopení prostějovské nemocnice a tentokrát i okresních orgánů a podařilo se docílit toho, že dvě horní patra v budově na třídě Pionýrů č. 3 dostal do správy Krajský ústav národního zdraví pro Střední zdravotnickou školu a dvě dolní patra Základní škola. Navíc získala naše škola nový internát. V něm byla iniciativou všech pracovníků školy a Domova mládeže zřízena jídelna, sauny s bazénem, klubovna a menší tělocvična. Právě sport se také stal jednou z důležitých aktivit školy. Byla například založena tradice plaveckých soutěží zdravotnických škol, které každoročně probíhaly v prostějovském krytém bazénu. Nutno podoktnout, že v nich soutěžící vždy dosahovali kvalitních výkonů. Tradici získalo i pořádání soutěží Předlékařské první pomoci s aktivní účastí pracovníků nemocnice v nich.
Ve škole v té době bylo možno studovat dva obory – obor zdravotních a obor dětských sester. Absolventky byly připravovány nejen pro prostějovský, ale i pro blanenský okres, kde zdravotnická škola nebyla. I to, že škola zásobovala pracovními silami více regionů, zřejmě způsobilo, že se konečně začalo reálně uvažovat o stavbě samostatné budovy zdravotnické školy, včetně internátu v areálu nové nemocnice. Do plánů ovšem zasáhly události širšího významu.
V listopadu 1989 byl svržen totalitní systém. Na všech školách byly vypsány konkurzy na nové ředitele. Protože ředitel Zeman tehdy dovršil důchodový věk, do konkurzu se již nepřihlásil. Z konkurzu vyšla jako ředitelka školy paní Mgr. Milada Sobotková. Nová ředitelka nemohla již z důvodu omezených finančních dotací do zdravotnictví a školství počítat se stavbou budovy školy. Jejím hlavním cílem se stalo zlepšování podmínek v prostorách stávajících. Podařilo se jí získat prostředky na další nákup didaktických pomůcek, došlo k částečnému přebudování odborných učeben a tříd, začala se budovat učebna výpočetní techniky, byly upraveny chodbové prostory. Pro žáky a vyučující byly pořádány exkurze do zdravotnických zařízení našich i zahraničních ( Norimberk, Vídeň…).
Sloučením oboru zdravotní a dětská sestra vznikl obor všeobecná sestra. Ten bylo možno na naší škole studovat jako obor čtyřletý žákům ze základních škol a nebo dvouletý o absolventům škol středních. Neúspěchem skončily snahy otevřít obor ošetřovatelka nutný pro trojstupňové zdravotnictví. Škole se podařilo získat povolení pro výuku jednoletého oboru sestra pro intenzívní péči. Absolventky oboru sestra pro intenzívní péči, studovaného po maturitě na středních zdravotnických školách formou jednoletého studia, nacházely široké uplatnění v prostějovské nemocnici i v sousedních okresech. Tento obor však nelze nyní na SZŠ Prostějov studovat, neboť se stal doménou vyšších zdravotnických škol.
Od roku 1997 do roku 2010 řídila školu Mgr. Ivana Hemerková. Během této doby došlo především ke změně celého oboru. Všeobecnou sestru nahradil obor zdravotnický asistent. Škola celkově rozkvetla a to díky mnoha a mnoha úpravám a všeobecné modernizaci mobiliáře. Škola se také zapojila do projektů EU a v této tradici všeobecného rozvoje pokračovala od roku 2010 i paní Mgr. Marie Dostálová. Škola se zařadila do portfolia významných organizací, které společně pomáhají rozvoji Statutárního města Prostějov.
Od roku 2018 se do funkce ředitelky vrátila Mgr. Ivana Hemerková, která osm let vykonávala funkci náměstkyně primátora. Společně s ostatními zaměstnanci se podílela na procesu zavádění nového oboru praktická sestra. Ve funkci ředitelky oslavila i sedmdesátiny zdravotnického školství ve městě.
Od roku 2020 řídí školu Mgr. Martin Mokroš. Škola se dále proměňuje a modernizuje, digitalizuje a směle se dívá kupředu.
